No, možná by se hodilo, nazvat tohle "povídání": "Na úvod"? :-)

11.08.2021
Kdo jsi už víš, tedy alespoň doufám, když už čteš tyhle řádky, Atreyi. 


A kdo jsem já? Jsem ta, jejíž jméno vykřikl malý Bastián, aby zachránil Fantasii, ze které zbývalo již jen malé zrníčko písku. :-) Máma... 

Ale ne, teď už vážně, nechci Ti tu psát o pohádce... I když budu nejšťastnější máma, když tvůj život bude pohádkou a ty tu svou budeš žít... 

Za 4 dny to bude přesně čtvrt roku, co jsi poprvé zakřičel na tento svět, že jsi tu s námi a přijde mi, že mraky vzpomínek se vytrácí, ať si je sebevíc chci v sobě uschovat. A právě proto jsem Ti založila tenhle blog...

Chci Ti tu psát střípky z našeho života. Ne proto, aby je každý mohl přečíst a žít náš život, ale pro Tebe... Něco, na co se jednou (doufám) podíváš a třeba si to s chutí přečteš... Vzpomínky, které každý z nás vidí jinýma očima a jinak cítí. Vzpomínky, které tu s námi už takhle zůstanou napořád. Chtěla jsem Ti psát deník, miluji papír a jeho vůni, to jak se listy pomalu zaplňují písmenky, ale co si budeme povídat, tohle je přece jenom rychlejší. :-) No a možná i trvanlivější. 

© 2021 Atrey - příběh kluka z nekonečného příběhu. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky